Jestliže má někdo na něco jiný názor než vy a vám se to nelíbí, jediný způsob jak to můžete změnit je diskutovat o tom s tím člověkem a snažit se ho přesvědčit svými argumenty o své pravdě.

Pokud jsou oba zúčastnění ochotní diskutovat a dobrat se pravdy, může to dopadnout v podstatě čtyřmi způsoby:

  1. člověka přesvědčíte svými argumenty
  2. člověk přesvědčí vás svými argumenty
  3. vyjasníte si problematiku a zjistíte, že oba názory jsou platné (edit: případně oba neplatné)
  4. jeden z vás dvou nebo oba budete diskutovat demagogicky, v tom případě nikdo nikoho nepřesvědčí. Případní posluchači si o tom udělají svůj názor.

Vypadá to jako samozřejmost, ale je spousta lidí, kteří to tak nedělají. Na jiný názor buď nereagují vůbec a dusí svůj nesouhlas v sobě nebo naopak reagují podrážděně a třeba napadnou (slovně či jinak) člověka s jiným názorem. Tímto způsobem však ničeho nedosáhnou a navíc se to v obou případech pak může obrátit proti nim. V prvním případě zvítězí názor se kterým nesouhlasí a v druhém případě třeba urazí dotyčného člověka a ten nebude ochotný diskutovat. Následky snad není nutné rozvádět…

Narazíte-li na člověka, který vaše věcné připomínky přehlíží a arogantně na ně nereaguje, je možné ho označit za původce problémů, které z toho vzejdou. Pokud nebudete prezentovat a vysvětlovat svůj odlišný možná správný názor, jste spoluviník problémů, které z toho vzejdou.

UPDATE 1. 10. 2012

Abych to lépe vysvětlil, nenabádám tady nikoho, aby neustále a o všem diskutoval, ale aby diskuse byla zvolena jako první prostředek řešení sporů. Pro spoustu lidí to není samozřejmost. Zároveň platí „moudřejší ustoupí“, pokud diskuse nikam nevede.

A co je důležité, začít diskutovat s člověkem nějdříve osobně mezi čtyřma očima, jinak se bude snažit očistit své jméno před ostatními.

Mezilidské vztahy Štítky: